Červencové Letní školy pro VŠ a SŠ studenty v rámci mezinárodního projektu "Researchers in Europe" na ÚFB v Nových Hradech

V roce 2002 se Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích rozrostla o velmi dynamicky se rozvíjející vysokoškolský vědecký ústav sídlící v Nových Hradech - Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity (ÚFB JU). Profiluje se jako pracoviště výzkumu a vývoje, schopné konkurence s obdobnými pracovišti v Evropě i ve světě. Zaměřuje se na výzkum přírodních systémů fyzikálními, matematickými, biologickými, chemickými a dalšími exaktními metodami s cílem dosáhnout maximální přesnosti a objektivity při popisu měření na všech úrovních struktury, organizace a regulace živých systémů. Souběžné s tím ÚFB aktivně podporje možnosti využití svých výzkumných výsledků v praxi, především využití nově vyvinutých přístrojů, technik a materiálů. Koncem března t. r. byla dokončena výstavba biologického inkubátoru podporovaná projektem Evropské unie Phare. Posílil se tak přenos vědeckého výzkumu do praxe s tím, že bude objekt sloužit k podpoře inovací při rozvoji malého a středního podnikání v příhraničním česko-rakousko-bavorském prostoru. Ústav fyzikální biologie realizuje doktorský studijní program v oboru Biofyzika a ve spolupráci s Biologickou a Pedagogickou fakultou JU také studium bakalářské (Biofyzika, Výpočetní technika, Měřící a výpočetní technika) a magisterské (Biofyzika a Aplikovaná měřící a výpočetní technika).

Pro tento rok se pracovníci ÚFB, s ohledem na ohlas a úspěch, s jakými se setkaly i jejich prázdninové aktivity pro studenty, jako jsou Letní akademické kurzy (LAK, pořádané od roku 2001, určené studentům středních škol přírodovědného zaměření) a Schola Ludus (od roku 2002, pro studenty a absolventy přírodovědných a technických vysokých škol), rozhodli nabídku podobných aktivit rozšířit a podat jako projekt k výzvě "Researchers in Europe"(Vědci v Evropě), vyhlášené v rámci 6. Rámcového programu Evropské unie.
Výsledkem bylo úspěšné zařazení podaného projektu do systému elitních mezinárodních aktivit financovaných Evropskou unií.

PROGRAM "RESEARCHERS IN EUROPE" Evropské unie

Evropa pociťuje trvalé zaostávání ve výzkumu a přenosu jeho výsledků do praxe. Program "Vědci v Evropě" je jednou z inciativ kdy se Evropská unie snaží tento trend zvrátit.
Cílem programu je:
1/ zlepšit a zvýšit porozumnění veřejnosti k tomu, co vědci přinášejí společnosti v inovacích,vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti a ekonomickém růstu,

2/ přilákat více mladých lidí ke kariéře ve výzkumu a vývoji a tím přispět k zvýšení počtu vědců v Evropě

3/ přispět k celkové atraktivitě Evropské unie jako referenční oblasti pro vědecké talenty z celého světa a zvýšit povědomí o jejím potenciálu jako zaměstnavatele ve vědách a technologiích.

Více viz

Researches in Europe 2005 - hlavní www stránka
http://europa.eu.int/comm/research/researchersineurope/index_en.htm

Kalenář akcí financovaných EU
http://europa.eu.int/comm/research/researchersineurope/calendar/calendar_en.cfm

Projekt ÚFB
http://europa.eu.int/comm/research/researchersineurope/events/article_2363_en.htm

RNDr. Dalibor Štys, CS., ředitel ÚFB JU:
Projekt "Scouting for European Scientific Talents" na Nových Hradech

Ústav fyzikální biologie Jihočeské university spolu se spolupracujícími ústavy Akademie věd České republiky (Ústav ekologie krajiny, Ústav molekulární biologie rostlin, Mikrobiologický ústav v Třeboni) a občanským sdružením Novohradská Univerzitní kolej, pořádal v posledních čtyřech letech prázdninové pobyty pro středoškolské a vysokoškolské studenty, připravil výstavu o historii fyzikálního výzkumu a pořádal pravidelné dny otevřených dveří a prohlídky výzkumných pracovišť. Letos se možnosti těchto pravidelných prezentací rozšířily díky výstavbě demonstrační haly v technologickém inkubátoru. Proto jsme se odvážili podat tyto naše aktivity jako projekt k výzvě "Researchers in Europe" vyhlášené v rámci 6. Rámcového programu Evropské unie. Do projektu jsme přihlásili tyto aktivity:

Letní školy pro středoškoláky a vysokoškoláky "Schola ludus":
Tak, jako v předchozích letech, se budou konat v průběhu července. Budou zahájeny týdenní sérií exkurzí na akademická pracoviště v Jižních Čechách a v blízkém Rakousku, pak budou následovat dva až tři týdny práce na jednotlivých výzkumných projektech. Podvečerní přednášky budou zajišťovat jednak naši přednášející, přijedou ale i zástupci firem, které se zabývají přenosem technologií a zástupci českých technologických firem které se úspěšně prosadily na světovém trhu. Přednášky budou otevřeny veřejnosti. V letošním roce, ještě před tím, než jsme zahájili jakkoukoliv propagaci, je na naše letní školy přihlášeno 20 vysokoškoláků a 15 středoškoláků, od Princetonu, přes Rakousko a Lotyšsko až po Novosibirsk. Včetně, samozřejmě, Čechů a Slováků. Takže v létě k našim 20 studentům přibude dalších asi padesát čímž se ocitáme na hranici naší současné kapacity.

Science and Technology Youth Club:
Z průběhu letních škol vyplynula jedna důležitá zkušenost - najdou se talenty, které již na střední škole jsou schopny samostatně pracovat ne velmi zajímavých projektech. Nemáme žádnou reprezentativní statistiku kolik jich vlastně je, ale z každého ročníku jsme byli schopni vybrat 5-10 studentů s nimiž mělo smysl dál pokračovat. Zájem jihočechů o naše letní školy je logicky menší než studentů z jiných částí republiky - kdo by také jezdil na prázdniny kousek od domova. Jenomže pouze s nimi je možné dlouhodobě pracovat. Takže jsme se rozhodli, také povzbuzeni zájmem reálného gymnázia z Lince, rozběhnout činnost S&T Y klubu, který nám umožní oslovit talenty v regionu tak, aby od nás neodcházely a spolupracovaly s námi. Hlavními tématy, kterými se budeme zabývat, jsou biofyzikální technologie a technologie udržitelného rozvoje. Hlavními lákadly budou internet, programování webových stránek, vlastní internetové rádio a outdoorové sporty jako jachting a lyžování.

Výstava Evropský výzkumný prostor jako historická entita a soudobý vůdce:
Tato výstava se bude sestávat ze tří částí: historické, která prostřednictvím osobnosti Jiřího Františka Augusta von Buquoy de Lonquéval, prvního obyvatele zámku v Nových Hradech, prezentuje Evropu přelomu 18. a 19. století jako zdroj logických přístupů které přírodověda využívá dodnes. Zdůrazněna bude též společenská úloha přírodovědců při technologickém a společenském vývoji. V druhé části bude interaktivní demonstrace řešení pohybových rovnic, které byly poprvé objeveny hrabětem von Buquoy, poté ještě několikrát nezávisle a nakonec italským vědcem Levi-Civittou jehož řešení využil Albert Einstein při formulaci teorie relativity. Třetí částí bude filmový šot který shrnuje vědecké a technologické aktivity probíhající v současnosti v technologickém region Novohradsko-Třeboňsko a jejich širší souvislosti.

Výstava a demonstrace Komplexní využití obnovitelné energie a vědci při práci:
Technologický inkubátor v sobě zahrnuje i demonstrační halu s balkónem díky němuž mohou návštěvníci sledovat funkci speciálních slunečních kolektorů i řasového bioreaktoru nové koncepce. V demonstrační hale bude umístěna prezentace vznik a osud energie v přírodě a na počítačové obrazovce budou vidět výsledky sběru energie sluneční energie z instalací v Nových Hradech a Třeboni. Příležitostně, v průběhu odběrů a analýz, mohou návštěvníci vidět i vědce při práci. Právě v tom je naše instalace výjimečná i v kontextu celého projektu.

Městské prohlídky Nových Hradů: Novými Hrady každoročně projde několik tisíc návštěvníků. Řada z nich je takových, které bychom rádi získali jako nové zaměstnance našeho výzkumného centra. Obě výstavy proto budou součástí celoměstských prohlídek a z existujícího zájmu se zdá celkem zřejmé, že většina návštěvníků se bude chtít do Zámku a technologického centra podívat.

Dojem z Nových Hradů

Jmenuji se Michael Green a jsem studentem bakalářského studia biologie a chemie na princetonské univerzitě v New Jersey. Během léta 2005 jsem se zúčastnil výměnného studijního programu mezi univerzitou v Princetonu a Ústavem fyzikální biologie v Nových Hradech a tato skutečnost mi přinesla mnoho dojmů a nových zkušeností.

Už při cestě z pražského letiště do Nových Hradů jsem věděl, že půjde o zajímavé léto. Kromě toho, že mi bylo řečeno, že budu pracovat pod vedením dr. Ettricha, jsem o místě, kde strávím léto, věděl velmi málo.
Když jsme opustili dálnici a pokračovali po silnici, která vedla venkovem a míjeli více ohrad s kravami, než jsem viděl kdykoli předtím, uvědomil jsem si přesně, kde jsem: tam, kde lišky dávají dobrou noc...
Svůj dosavadní život jsem prožil v nejlidnatějším státě Spojených států a byl jsem více než rozčarován z toho, že místní vesnice byly odděleny od ostatních domů pouze poli, nikde žádné domy.
Jen fakt, že princetonská univerzita, kde probíhá můj výzkum a studium, má v průměru dvakrát více populace, než celé Nové Hrady, navíc jen část celkové populace Nových Hradů tvoří populaci univerzity. To pro mne bylo trochu šokující.
Dělal jsem také všechno možné, abych našel „normální“ ingredience, ze kterých by se dalo vařit a stále jsem nechápal, proč Češi konzumují tolik uzenin a proč je kečup nezbytnou součástí tolika jídel.
Než jsem si zvykl na odlišné prostředí, ne všechny mé dojmy byly negativní. Například Princeton je jedním z nejdražších míst, které můžete v New Jersey najít. Za „levný“ oběd v tamější školní jídelně snadno utratíte v přepočtu 300,- českých korun, kdežto v Nových Hradech zaplatíte sedminu stejné částky nejen za oběd, ale dokonce za ještě více jídla.
Také pohodová atmosféra Nových Hradů je v ostrém kontrastu s princetonským, 26ti hodinovým dnem Oddělení molekulární biologie.
Čím dál více jsem byl šťastný, že mohu přičichnout ke skutečné kultuře Čech na relativně nedotknutelném místě.
Když se, po třech měsících, přiblížil konec mého pobytu, nemohl jsem si pomoci, ale mnohem více, než tolik nového, co jsem se zde naučil a poznal, jsem ocenil fakt, že se konečně vrátím zase domů (jen vtipkuji).
Ústav fyzikální biologie je tvořen skupinou nadšených a obětavých vědeckých pracovníků a rád bych poděkoval dr. Ettrichovi za osobní přístup a za všechno nové, co jsem se od něho dozvěděl o molekulární dynamice.
Závěrem musím položit časově neomezenou otázku, proč vlastně pracovat v Praze, když byste mohli pracovat v Nových Hradech?

Mike Green
(Překlad: Marcela Pokorná)